Kontakt

Kontaktujte nás
Po – Čt 9:00 – 15:00

+420 800 888 558​

Kontakt
Hledat

Tisková zpráva

ROZHOVOR

Malé obchody jsou srdcem venkova, tištěné letáky zůstávají nezastupitelné

Pavel Březina je od roku 2020 předsedou Asociace českého tradičního obchodu. V rozhovoru pro aktuální vydání bulletinu České distribuční se rozpovídal o hlavních prioritách tradičního maloobchodu v Česku a výzvách, kterým v současnosti čelí. Vyzdvi­huje význam malých prodejen jako sociálních center obcí a jejich roli v podpoře lokálních výrobců. Tištěné letáky podle něj zůstávají i přes digitalizaci důležitým zdrojem nákupních informací. Kriticky se vyjadřuje k některým regulacím, které považuje za komplikace pro spotřebitele i obchodníky, a apeluje na zákonodárce, aby k legislativním změnám přistupovali s rozmyslem.

Jaké jsou hlavní priority Asociace českého tradičního obchodu pro následující roky?

V současnosti máme dva hlavní cíle. Tím prvním je bránit obchod­níky před přehnanou regulací, která se často schovává pod ekologická hesla, ale životnímu prostředí fakticky vůbec nepo­máhá. Naopak komplikuje život obchodníkům i zákazníkům a přispívá ke zdražování potra­vin. Do této kategorie patří tolik diskutované (a pro tuto chvíli odložené) povinné zálohování PET lahví a plechovek, ale také obrovské množství dalších nedo­myšlených nápadů. Jako jeden příklad z mnoha zmíním nařízení EU o obalech a obalových odpa­dech (známé též jako PPWR). To přinutí obchodníky nabízet zboží v obalech, které zákazníci nebudou chtít akceptovat a jejichž používání dále zdraží již tak vysoké ceny potravin.

Naší druhou prioritou je přispívat k zachování obchodní obslužnosti venkova. Nejde o zasahování do tržního prostředí, ale zajištění jed­noduché dostupnosti potravin na venkově. Zde počítáme i s podpo­rou státní správy i samosprávy.

Jakým největším výzvám aktuálně čelí tradiční maloobchod v Česku?

Největší výzvou je zůstat tradičním pouze v tom dobrém slova smyslu. Tedy nabídnout přátelské obchody v sousedství, kde zákazníka znají, umí mu přesně vyjít vstříc a kde se prodávají především kvalitní české potraviny. Ruku v ruce s tím se musí menší obchody modernizovat ve smyslu nabídky příjemného nákupního prostředí i využití nových technologií. To, co popisuji, ale není nějaká vize. Zmodernizovaných obchodů je již celá řada. Určitě to ale nejde říct o celém tradičním maloobchodě.

Jaký význam přisuzujete malým prodejnám pro život na venkově a jaká je podle vás jejich budoucnost?

Pro život v obcích jsou tyto ob­chody klíčové. Nejde jen o zajištění jednoduchého nákupu základních potravin. V minulých letech se masivně zavíraly ho­spody a restaurační zařízení. Obchody jsou tak často jediným sociálním centrem obcí. Jejich budoucnost je nyní závislá jednak na jejich modernizaci, rozšiřování služeb a dále pak i na částečné veřejné podpoře.

Spolupracujete nějak s obcemi a místní samosprávou na udržení obchodní obslužnosti v menších sídlech?

Bez pomoci obcí a místních samospráv by řada malých obchodů jednoduše neexis­tovala, takže s nimi intenzivně spolupracujeme. Je třeba říct, že velká část obchodů na venkově je bez této podpory nerentabilní. Nepotřebujeme, aby se na tradiční trh jako celek bral nějaký speciální ohled. V případě obchodů v malých obcích však platí, že spíše, než o byznys jde o veřejnou službu. Tady je tedy veřejná podpora zcela na místě.

V čem vidíte hlavní výhody tradičního trhu oproti velkým řetězcům z pohledu nabídky zboží a podpory lokálních výrobců?

Odpověď je poměrně prostá. Velké nadnárodní řetězce s ohle­dem na svoji strukturu jednoduše neumí nakupovat od lokálních výrobců. Potřebují nakupovat jen ve velkém a do centrál­ních skladů. Z marketingových důvodů se tam sice někdy takové zboží objevuje v rámci různých akcí, jde ale jen o zlomek jejich nabídky. Tradiční trh je naopak postaven na spolupráci s lokál­ními dodavateli. Děláme tedy přesně to, co EU navenek dekla­ruje jako svůj cíl. Náš způsob pro­deje je ekologický, zajištuje krátký dodavatelský řetězec, podporuje lokální zaměstnanost, pomáhá malému a střednímu podnikání a zajištuje pestrost nabídky zboží.

Průzkumy ukazují, že pro většinu Čechů jsou tištěné letáky stále nejoblíbenějším zdrojem nákupních informací. Čím si vysvětlujete jejich trvalou oblibu i v době  digitalizace?

Klasický leták je v současném maloobchodním marketingu stále nezastupitelný nástroj. Samozřejmě rozvíjíme i různé di­gitální formy aplikace. Obě formy komunikace mají své publikum. Nezávislé sítě provozují velkou část svých obchodů v regionech, kde je sociodemografická struk­tura obyvatel trochu jiná než ve městech a s poměrově větším zastoupením starších občanů. Tito zákazníci jsou cenově vel­mi senzitivní a leták je pro ně přirozenou formou, jak získat informace o možnosti ušetřit. Osobně si navíc myslím, že mno­ho zákazníků má i v dnešní digita­lizované době potřebu si v klidu prolistovat leták a díky němu si nakupování více užít.

Vnímáte zvýšený zájem o letáky a slevové akce?

Letáky a akční nabídky jsou spojené nádoby. Míra nakupování v akcích je v naší zemi skutečně unikátní a v posledních letech se ještě navýšila. Mnoho zákazníků nakupuje pouze ve slevách a nezlevněné zboží často vůbec nekoupí. V této souvislos­ti jsou tedy letáky důležitým komunikačním nástrojem, který pomáhá šetřit našponované rozpočty domácností.

Jaká je vaše osobní vize budoucnosti tištěných letáků v českém maloobchodě?

Myslíte si, že budou i za několik let stále důležitou součástí marketingu?

Tohle je strašně obtížné předpovědět z dlouhodobé­ho pohledu. Pokud bychom se však bavili o krátkodobém či střednědobém horizontu několika let, pak se domnívám, že letáky budou stále velmi důležité. Česká populace stár­ne, a přestože postupně roste digitální gramotnost, spousta lidí prostě preferuje fyzické médi­um. To ostatně potvrzuje i řada spotřebitelských průzkumů z posledních let. Neočekávám, že by se na tom něco zásadního rychle změnilo. Tradiční obchod se modernizuje a inovuje, ale tištěné letáky zůstávají relevantní alternativou pro digitální kanály a pomáhají udržovat kontakt se zákazníky v různých regionech.

Co byste vzkázal zákonodárcům, kteří rozhodují o budoucnosti tištěných letáků a jejich regulaci?

Rozumím tomu, že v oblastech jako je například ochrana život­ního prostředí je určitá míra regulace často nutností. Každý zásah do volného trhu však musí mít logiku a odůvodnění, jaké budou náklady, jak to ovlivní trh a potřeby zákazníků a jak skutečně to prospěje životnímu prostředí. Pokud tedy chceme řešit odpad, do kterého spadají i letáky, musíme ho v první řadě řešit komplexně a komfortně pro zákazníky i podnikatele. V praxi to znamená, že musíme vytvářet co nejlepší podmínky pro cel­kové snižování množství všech odpadů, a naopak zvyšování cel­kové míry recyklace. Je nesmysl vytáhnout jednu či dvě položky odpadů, udělat z nich symbol všeho neekologického, uměle je zregulovat a pak se tvářit, že jsme zachránili planetu. Přesně toto dělali někteří politici v rámci nedávné snahy prosadit nesmyslnou regulaci letáků a obalů od nápojů. Naopak komfortním a zároveň efektivním řešením je podle mě vytváření podmínek pro maximální třídění a recyk­laci všech odpadů. To znamená především zlepšování sítě barevných kontejnerů a lepší nakládá­ní s odpady v nich.

image/svg+xml

Opřete se o silného partnera pro vaše marketingové kampaně.
Zajistíme, aby se o vás vědělo.
Jsme tady pro vás a víme, jak na to.

Newsletter

Odebírejte náš zpravodaj a buďte informovaní jako první o novinkách na letákovém trhu.